Trek Skogar Landmannalaugar

Pomalu přijíždíme do Skogáru. Počasí ne a ne se vylepšit. Je tady nádherný vodopád, ale přes mlhu nejde moc dobře vidět (jak by řekl můj kolega „výborná viditelnost na krátkou vzdálenost“). Když je blbá nálada tak se začne vařit, tohle prostě funguje celý zájezd. Přichází k nám skupinka promoklých kluků. Jsou ze Španělska a ten co umí AJ je zmrzlej jak sobolí ho… S modrými rty říká, že je to úžasný trek a že máme rozhodně jít. Takže se vyhecujem a po vydatném jídle vyrazíme do marastu drsné islandské přírody. Až když začnem stoupat podél vodopádu rozbředlou loukou, se začíná počasí zklidňovat, přestává pršet, oceán jde vidět v dálce, a začínáme dělat první neskutečný fotky.

Krajina je úplně jiná, široký rozhled neruší žádná vysoká vegetace, jen sem tam trs trávy, takže vidíte každý záhyb a zářez říček a řek, které mohutně napájí ledovce, mezi kterými se prochází. Fotíte každý vodopád, který je tu na každém kroku, takže po pár kilometrech už to taky člověka omrzí, ale je to krása.

Pokračování textu Trek Skogar Landmannalaugar

Příprava a cesta tam

Asi tak dva roky nazpátek jsme se s Milanem domlouvali na nějaké cestě na Island. Nechtěli jsme jet s cestovkou, protože do jedné z nejdražších zemí EU a ještě s cestovkou je velké finanční dobrodružství. Jelikož jsme byli tehdá ještě studenti, nešlo nám až tak o čas ale o peníze. Informace jsme sháněli tak všelijak, po internetu a co kdo kde zaslechl, koupil jsem si i pruvodce. Před rokem jsem si koupil GPS a říkal si, že by se to mohlo hodit. Pídil jsem se po mapě a jejda. Zdarma celý Island, všechny silnice treky brody atd. Asi tolik vektorů a bodů jako má jedna čtvr’t Brna na celou mapu Islandu 🙂 proto to asi bylo free. Nejdůležitější bylo naplánovat datum odletu a příletu.

Na Island jsme letěli low-costem Raynair (Brno – London Sansted) a IcelandExpres (London – Keflavik). Jelikož low-cost stanovuje ceny někdy 3-4 měsíce předem, měli jsme leteky koupeny od dubna a čekali na dobré počasí. Po koupi letenek jsme nic nedělali a horečné shánění a kupování nastalo až týden před odletem. Já jsem si pořídil asi 14dní před odletem nové boty Garmonty. Zjistil jsem, že moje staré jsou úplně v pohodě, horní kůže v pohodě, podrážka v pohodě jen to co to spojovalo bylo v nepohodě. Trošku jsem je rozšlápl na výletu za Petrem v Harrachově, ale dva dny chůze … nebyl jsem si jistý, jak budou vypadat moje nohy po měsíci v nových botách.

Pokračování textu Příprava a cesta tam