Rhodos – ostrov boha slunce

18. června, pátek

Naše řecké prázdniny měly zpožděný start asi o dvě a půl hodiny, prý za to mohli Pražáci, že letadlo v Brně nebylo v čas. Čekání na letišti nám zpříjemnil maminčin jogurt a tatínkova rebarborová buchta. Let bouřkou byl poněkud houpací, ale jinak v pohodě. Na letišti už čekala delegátka s instrukcemi, tak jsme si jen pohodlně nastoupili do busu a nechali se dovézt až k hotýlku ve vesničce jménem Stegna. Hotýlek Anastasia zářil typickými řeckými barvami – bílou a modrou. Paní domácí už na nás čekala a byla taky zcela typickou babkou, od hlavy až k patě v černé. Spolu s námi přijeli i další 4 Češi, dvě kamarádky a jeden pár, všichni věkově kolem 45 let. Paní domácí nás umístila do studií, my jsme dostali jedno v přízemí, kde terasu vlastně tvořila přístupová chodba celého hotýlku. Nu což, v Řecku se žije na ulici a vzhledem k malé obsazenosti objektu jsme si zvykli, že nám těch pár kolemjdoucích kouká do talíře. Studio se skládalo z pokojíku s kouskem kuchyňské linky a malé koupelny. Vybalili jsme si pár věcí a hned vyrazili na první průzkumnou procházku s návštěvou obchůdku, kde jsme nakoupili základní potraviny: řecký jogurt a víno!

Pokračování textu Rhodos – ostrov boha slunce