Archiv rubriky: vícedenní

Bad Gastein

I když lyžovat umíme celkem dobře, na svahy se nedostaneme příliš často. Naposledy jsme byli před třemi lety v Harrachově a to naštěstí mimo jakékoliv jarní prázdniny, takže jsme se vyhnuli obvyklým stohlavým frontám a docela slušně si zalyžovali. Avšak letos jsme se oba poprvé vydali prozkomat sjezdovky alpské. Byla to celkem náhoda, za kterou vděčíme bráchovi, který nám tuto prodlouženou víkendovku vlastně věnoval.

Pokračování textu Bad Gastein

Orlické hory

V rámci zimní rekreace jsme s Luckou a kamarády z Mexika absolvovali víkendovou dovolenou. Naším cílem byly Orlické hory.

Prvním úsměvným zastavením bylo samotné ubytování. Jelikož naši kamarádi přijeli o něco dříve, nevěděli jsme co a jak. Zeptal jsem se postarší korpulentní dámy ve vestibulu jak to tady chodí. Z nesouvislého rozhovoru jsem pochopil následující skutečnosti. Paní byla v nějakém záhadném vztahu s majitelem penzionu. Určitě neměla žádné právo o čemkoli rozhodovat, ale ke všemu měla co říci. Takže jsme se dozvěděli, že ostatní už tady jsou ale šli na sjezdovku, že se neubytovali, protože nebyly volné pokoje, že už jsou sice dva volné jsou, ale že nás neubytuje, protože oni tady byli dříve, dále pak informace o penzionu, o nefunkčním bazénu atd. Tak jsem se zeptal jestli se můžeme alespoň někde najíst, prý žádný problém.

Pokračování textu Orlické hory

Paris

Hlavní inspirací pro výlet do metropole nad Seinou byl fakt, že se tam bydlí moji kamarádi, které jsem už pár let neviděla a tak jsem to chtěla napravit. EifellovkaŽe bydlí zrovna v Paříži, to byl takový bonus. Delphine je Francouzka a Marco Ital. Všichni jsme se seznámili před pěti lety ve Španělsku na studijní stáži zvané Erasmus a od té doby jsou Ti dva spolu. Marco nechodí daleko pro peorativní vyjádření svého názoru na Francouze, nicméně Delph má štěstí, že její prarodiče jsou Italové.

Pokračování textu Paris

Králický Sněžník 08

Letošní Velikonoce jsme strávili na jedné chatě pod Králickým Sněžníkem. Před dvěma roky jsme už jednou tady blbli s partičkou stejných dobrodruhů, tak jsme se rozhodli tento super výlet zopakovat.

Na chajdu jsme přijeli ve čtvrtek večer. Cestou jsme stáli ve frontě, ale oproti hromadné bouračce na D1 to bylo jen chvilkové zpoždění. Začal padat sníh (u muzea 1cm) a lidi jezdili jako v létě. Jak už je s Petrem zvykem, jeli jsme podle GPS, takže o zajímavou cestu jsme měli postaráno. Již několikrát jsme mohli obdivovat Peťovu oddanost sledovat byť i nesmyslnou cestu GPS-ky, nicméně jeho největší výkon (zajížďka – i když pěkná – kolem 80 km) jsme nepřekonali. V takových situacích se člověk opravdu dostane do míst, kde dávají slepice dobrou noc, ale člověk se aspoň dostane do těch hezčích koutů naší krásné země.

 

Pokračování textu Králický Sněžník 08